A bit of Luck-y

Občas zapomínám na to, že jsou stále lidé, kteří se mají hůř než já a nemají stejné možnosti jako já.  Pro mě je např. jedno z věcí, na které jsem hrdá a ráda na ně vzpomínám, je moje cestování. Často si říkám, kolik jsem toho ještě neviděla a co chci ještě všechno poznat. A potom najednou potkám člověka, který nikdy nebyl u moře. Pak v tu chvíli si uvědomím, že jsou lidé, kteří nemají štěstí jako já. A že to není jen o cestování. Je toho mnohem více v životě. Každý bychom si měli připomínat krásné zážitky z našich životů, jelikož ne pro všechny jsou reálné. A nemusí to být ani o tom, že by oni tyto zážitky nechtěli, ale že je nemohou mít.  Je úžasný, když má člověk ambice a cíle, tak je to správně a tak by to podle mě mělo být. Pokud je někdo nemá, tak je ochuzen o to, co může v životě zažít a dokázat. Ty nás táhnou dál k našim přáním.  Občas si připomeňte, co v životě máte a co jiní lidé mít nemohou. Buďte ale zároveň těmi, kdo i ostatním tyto vaše vzpomínky přejí. Zkuste být někd

Občas dostávám otázku, jak to mám jako introvert s cizími lidmi. To je jedna z prvních otázek, co lidi napadne, když o sobě řeknu, že jsem introvert. Proto se někdy ptám i sama sebe. Proč je to vůbec něco, na co se mě někdo musí ptát? Proč je pro tento svět důležitost kladena na umění být obklopen cizími lidmi a umět s nimi jednoduše komunikovat? Podle mě je, ale důležitější otázka.... Jak s nimi komunikovat. Umění komunikovat s lidmi je důležité. Ne umění být jimi obklopen.  Jak s nimi tedy komunikujeme? Dáváme jim vědomí, že mají možnost nám opravdu důvěřovat. Hlavně se o ostatní zajímáme jako o lidi a umíme se s nimi bavit zejména i o nich. A také samozřejmě jim umíme naslouchat. To je to, co nás introverty dělá důležitými. Možná není jednoduché být mezi cizími lidmi, ale pokud vám ti cizí lidé dají šanci, tak rozhodně s vámi budou chtít zůstat a budou chtít být okolo vás.  Když tedy občas dáme šanci cizím lidem, aby nás obklopovali, budou to oni, kdo nás nebudou chtít nechat odejít

Nedávno jsem si sepsala do deníku, co je pro mě v práci nejdůležitější mít nejen mezi kolegy, klienty, ale i v životě s mými přáteli, rodinou a dalšími. Nejcennější a nejdůležitější věc, kterou na světě můžete dostat, získat a hlavně darovat je důvěra. Důvěru je velice těžké vybudovat, ale na druhou stranu tak jednoduché ztratit. Troufám si říct, že ji každý hledáme celý život v lidech okolo nás. Potřebujeme vědět, na koho se můžeme spolehnout, komu se svěřit a kdo nás nezradí.  Říká se, že nejprve by měl člověk zamést před vlastním prahem. Zkuste být tedy nejprve lidmi, kterým mohou druzí důvěřovat. Buďte upřímní k sobě a k ostatním okolo vás. Někteří se bojí být upřímní, protože se to ostatním nebude líbit. Nebojte se proto ostatním ukázat i něco špatného. Většina by vás měla alespoň zkusit pochopit, protože se každému z nás dějí i špatné věci. Tím se buduje důvěra. V práci jsem se naučila, že je dobré říct klientům i to, co by se jim nemuselo líbit. Právě proto, aby věděli, co očeká