A bit of Luck-y

  Jedno z nejdůležitějších na světě je přátelství. Neumíme si nikdo představit život bez přátel. Ten je totiž osamělý, chudý o zážitky. Je to jedno z klíčů pro nezapomenutelný a naplněný život. Přináší nám radost, štěstí, pohodu, klid, porozumění. Je to náš přístav, kam se můžeme vracet, když potřebujeme povzbudit, vyslechnout, vypovídat se. Snad neznám nikoho, kdo by neměl ve svém životě přátelství..... s cizími lidmi nebo rodinou. Nejsme nikdy na světě sami, nezapomínejme na tyto osoby. Osoby, které nám dávají nazpět svá přátelství. Na lidi, na kterých nám záleží, když máme dobré i špatné dny. Když se vidíme každý den nebo jen jednou za rok. Víme, že tu jsou a oni vědí, že  jsme tu my pro ně.  Budujme a pěstujme svá přátelství, nezapomínejme na tyto osoby. Tak jestli máte někoho, koho jste dlouho neviděli, určitě mu napište. Napište teď hned!!!! Uvidíte, že i oni budou rádi, že vás opět uvidí. Na světě nemůžeme a ani nechceme být sami. Když si kolikrát myslíme, že chceme být sami, ta

Občas se dostaneme do situace, kde nejlepší, co pro sebe můžeme udělat, je něco nového vyzkoušet, jít mimo svoji komfortní zónu, mimo svůj osobní prostor a mít otevřené srdce a mysl pro vše, co má přijít. Není vždy jednoduché jít mimo svoji komfortní zónu, protože ta nás chrání před okolním světem. Naše ochranná zeď, kterou jsme si časem a každou překážkou vytvářeli.  Sama vím, že zůstat ve své komfortní zóně je jednodušší, méně stresovější. Ale zkusit si jít mimo ní, je nakonec opravdu super, protože nás to hrozně nabije energií a poznáním.  Máte take svoji malou (velkou) ochrannou zeď, která vás chrání jak v osobním tak v pracovním životě? Věřím, že každý z nás ji má, život není jednoduchý, kde by šlo vše bez překážek. Jen tak lehce. Někdy musíme bojovat, abychom se dostali tam, kam si sami vytyčíme. Překonat překážky, které chtějí, abychom se něco naučili o sobě a svém okolí a hlavně rostli. Nebojte se růst a překonávat překážky a shazovat své ochranné zdi. Možná bychom se bez toho

Největší expert na to “počkat si” jsem já a věřím, že když tato slova čtete, tak se v tom i uvidíte  někteří taky.  Určitě je někdy fajn si na něco počkat, ale kdy zjistíme, že už to čekání je až moc dlouhý a kdy začít jednat? No jelikož jsem expert na to, že spíš čekám než konám, je těžké v tomto radit, pro mě, ale jedno jsem si z toho odnesla. A to že čekání je drahé a ochudí vás o mnoho. Ale i přesto myslím pozitivně, protože se věci nedějí jen tak. Přijde něco jiného, nového, díky čemu jsme se v minulosti k něčemu neodhodlali a rozhodli vyčkat. Ne vždy bychom si měli dávat vinu sami sobě, že jsme něco neudělali a jen čekali. V dané chvíli jsme se vždycky rozhodli. Jestli to rozhodnutí je čekat nebo konat, je nakonec vždy na nás. Je to také rozhodnutí !!!! Čekáme na to, že přijde něco lepšího, něco co nás nakonec přesvědčí k činu.  Jenže někdy to přijít nemusí a tak se rozhodujte vždy co nejlépe, hlavně srdcem, abyste toho možná nelitovali. Většinou litujeme toho, co jsme neudělali