Co když vás všichni odmítnou?




Nedávno jsem psala post na Instagramu o tom, jak se občas pereme s myšlenkou, že chceme někam jít a když nikdo nejde s námi, tak se nakonec rozhodneme, že nikam sami nepůjdeme.


Toto bylo pro mě něco nemyslitelného v době, když jsem začala žít život sama. Už od malička jsem trávila 24/7 se svojí sestrou, mým dvojčetem.  Nikdy jsem nebyla sama. Nikdy jsem nikam nešla sama a nedej bože, abych někam vycestovala na pár dní sama.


Věřím, že takhle to mají i ti, co mají sourozence, nejen dvojčata. Celý svůj život jsem se nikdy necítila sama a nikdy mě nenapadlo jít někam sama. Až jsem se jednou vydala sama do Londýna, žít vlastní život. I to nezabránilo mojí sestře, aby byla sama a přijela za mnou a tak jsme žily v Londýně spolu Ale to už je jiný příběh. 


Nyní vám spíše chci dodat odvahu někam vyrazit sami, ať už do kina, divadla, kavárny, na jógu, fitness, koupaliště, výlet, dovolenou.... Říkáte si, vždyť tohle chceme sdílet s přáteli nebo rodinou. Proč tam chodit sami? Dlouho mi trvalo se zbavit nutnosti mít někoho k sobě, když chci něco udělat a jiní nechtějí. Často se mi postupem času stávalo, že najednou nikdo nemohl jít, že mají plné diáře už dva týdny dopředu. Ale já chtěla jít v tu danou chvíli. Jednou jsem se rozhoupala a šla jsem. Hodně mi pomohlo, jak někdo odmítl jít se mnou. Je potřeba si to sami sobě v hlavě vysvětlit. Že ty chvíle můžou být skvělý, i když nebudeme s někým dalším. Ne nadarmo se říká, že nejlepší přítel jsme my sami. My se sebou trávíme 24/7. My jediní sami sobě můžeme vyčítat, kdybychom nikam nešli. 

A nemyslete si, že se budete nudit. To rozhodně nebudete. Řeknete si, že se nemáte s kým bavit. Ale máte, sami se sebou. A uvidíte, jak nepřestanete mluvit - vnitřně ani na vteřinu.

A divili byste se, kolik lidí se přihlásí, když se někdo zeptá, kdo si povídá sám se sebou....v podstatě všichni :)


Už jsem sama byla na hodně místech, už se toho tak moc nebojím. Taky jsem si dala vlastní přání sama pro sebe a to, jet dovolenou jen sama se sebou. Slyšela jsem jen skvělé ohlasy od lidí, kteří se sami na dovolenou vydali. Tak mi držte palce a snad jsem dodala odvahu i vám se na takovou cestu vydat.  

Na myšlenku dovolené sám se sebou mě přivedla kniha Roma mi Amor od Kathy Yaksha, která je o tom, jak se autorka vydala sama na dovolenou do Říma. Moc mě to inspirovalo. Kdybyste si chtěli knihu přečíst, tak se připravte na obrovskou dávku pozitivní energie.


A jak to máte vy s trávením času a činností jen sami se sebou? Jste mezi těmi, kdo jste se neodvážili trávit čas sami se sebou?


Komentáře

  1. Tohle je moc hezký a inspirativní článek. Upřímně sama za sebe můžu říct, že čas jen sama se sebou trávím moc ráda! I když bydlím s přítelem, tak se občas těším, až budu sama doma a budu si jen číst knížku, poslouchat hudbu, nebo si jen třeba zajdu na procházku. Dost často se mi samotné nikam jít nechce, ale nakonec jsem za to vděčná, protože si tak vždy urovnám myšlenky a zjistím, že to čas od času prostě potřebuju. Dva roky zpět jsem takhle byla na dva měsíce v Německu jako aupair a velkou část dne jsem trávila sama - děti byly ve školce a já tam neměla žádné kamarády. Ani nevíš, jak moc jsem si tam srovnala priority a domů jsem se vrátila plná energie a plánů, co bych chtěla dělat. S tvojí dovolenou ti přeji hodně štěstí, věřím, že ti to dá mnohem víc, než si jen dokážeš představit!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za moc pěkný komentář a povzbuzení :)

      Věřím, že i tobě, strávení několika měsíců v Německu, dalo obrovskou dávku sebedůvěry a umění být a prožívat věci i jen sama se sebou.
      Protože jak píšeš, každý z nás to jednou za čas potřebuje. Ani si neuvědomujeme jak moc :)

      Vymazat

Okomentovat

Nejoblíbenější články

Myšlenky

Když jsi introvert.....