Musíme dělat vše na sto procent?




Hodně věcí, do kterých se pustím, se snažím dělat na sto procent. Když nemůžu, tak mě to nebaví a nějak to pro mě ztrácí důvod tu danou věc dělat. Jestli si pamatujete, jak jsem psala o španělštině, do které jsem se nedávno znovu pustila. Tak jsem s ní tak stejně rychle skončila, necítím se nyní na to, abych ji dělala na sto procent. Pak mě to nebaví a nemá to pro mě význam. Mám to takto u hodně činností, které dělám. 

Třeba před pár dny jsem byla na józe a kvůli mému loktu, který jsem si před nedávnem namohla, nebylo pro mě možné jógu praktikovat na sto procent. Je to pak frustrující. Máte to taky tak, že když se pro něco nadchnete, tak do toho chcete dát vše a když to nejde tak s tím většinou skončíte? Nebo naopak vás to ještě více motivuje?

Já bych řekla, že je to většinou pokaždé jinak. Někdy se člověk překoná a dělá tu danou věc, jak jen to jde, ale někdy to prostě zahodí a jde dál. Zkusí zase něco nového. Vždyť není nikde řečeno, že se vše musí dělat na sto procent. Tak proč se tak někdy cítíme? Že nedělat něco na sto procent je špatně. 


Není to o tom, že je to perfektní a dokonalé, ale o tom, že se do té dané věci ponoříme na sto procent. Je to správně nebo špatně být ve všem, co děláme na sto procent?


Osobně si myslím, že to je skvělý, že se pro něco nadchneme a dáme do toho vše, co jde a baví nás to. Mě to baví ještě o hodně víc, když jsem v tom ponořená a nevnímám nic jiného okolo sebe. 


Nedávno mi moje sestra řekla, že když mě něco zajímá, tak jsem v tom až moc ponořená a moc se neumím bavit o něčem jiném. Je to správně, je to špatně? 

Mělo by být přece skvělý, když se člověk něčemu věnuje naplno a tráví tím čas. Vždyť kolik z nás hledá něco, co nás tak moc vtáhne, že nemyslíme na nic jiného. Často jsem to některým lidem záviděla. Ale postupem času zjišťuju, ikdyž to kolikrát nevidím, že se do věcí umím také ponořit na milion procent. Že jsem v tu chvíli na pravém místě. Pustím si oblíbenou písničku dvacetkrát za sebou a užívám si to. 


Nebojte se dělat některé věci i méně než na těch sto procent. Vždyť život nemá být stresující. Myslet na to, že neděláme něco perfektně a kvůli tomu pak od toho odejít. Spíš je lepší si život užít a nechat ho plynout a prostě jen dělat co nás baví. Vím, někdy to nejde, ale aspoň to zkuste :) 


A jak jste na tom vy? Taky Vás některé věci tak vtáhnou, že nemyslíte na nic jiného? Děláte nějaké věci na sto procent a když to nejde tak to necháte být? Nebo jste naopak tvrdí na sebe a prostě pokračujete dál?


Komentáře

  1. Někdy si na sobě všimnu, že od sebe očekávám příliš moc, takže zpomalím a říkám si, že nemusím být 100%. A je hezké, když je člověk do něčeho zapálený. Já to mám třeba v práci... já mám potřebu, aby vše bylo v pořádku, splněno. Nebo aby to prostě hezky odsejpalo, takže třeba udělám více práce než druzí. :-D No, někdy je člověk 100% a někdy není, ale ani jedno není špatné :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Přesně tak, ani jedno není špatně. Děkuji za pěkný komentář.

    Určitě jsou chvíle, kdy bychom stoprocentní být měli - hlavně v práci. Jen je potřeba se nestresovat, když to tak někdy není. Nikdo nejsme stroje.

    OdpovědětVymazat
  3. Já se málokdy dokážu pro něco nadchnout natolik, že bych tomu věnovala veškerý svůj čas... a dala do toho oněch 100 %. Podařilo se mi to snad jen dvakrát v životě. Ani jednou ne úplně u dobrých věcí, respektive asi by byly dobré v malé míře, ale u mě 100 % už hraničí s posedlostí. Mí blízcí pak dost trpěli změnami mé povahy pod tíhou těchto mých posedlostí. Od té doby už se dokonce bojím jít do něčeho znovu na 100 % a jen obdivuji lidi, kteří se dokážou do věcí zažrat zdravě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přeju ti ať opět najdeš zase něco, kde budeš na 100 procent a že tě to nijak negativně neovlivní. Ale kdyby nic takového nepřišlo, vůbec to nevadí, hlavně že tě vše bude bavit a budeš spokojená, v pohodě a bez stresu. Na tom záleží nejvíce :)

      Vymazat
  4. Podle mě to chce najít balanc. Dělat nějakou činnost na 100 %, ano, proč ne. Ale dělat ji na úkor jiných činností jen proto, abychom náhodou nebyli jen 90%, to už mi tak fajn nepřijde. Všechno je to jen o nastavení v hlavě. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pěkný komentář, opravdu je to v hlavě. Fakt se mi to už několikrát osvědčilo :) hlavně být spokojeni a nestresovat se, když něco nejde :)

      Vymazat

Okomentovat

Nejoblíbenější články

Myšlenky

Když jsi introvert.....