Proč bychom neměli zapomenout, kdo jsme a co jsme prožili?




Před několika týdny jsem měla hrozně dlouhý den. Občas, když do mého dne přidám aktivitu navíc, tak se mi zdá, že je můj den nekonečný. Ale užívám si to. Svůj den jsem obohatila ranní španělštinou. Po hooodně dlouhé době jsem opět zasedla k učení. Tu španělštinu se už učím skoro deset let a pořád jsem začátečník a jen začínám furt dokola...Máte to taky tak někdo s nějakým jazykem? Vracíte se k němu pořád a pořád dokola a máte pocit, že jste stále na začátku? 

Na lekci španělštiny jsem od Evči (moji lektorky) dostala tip na seriál ve španělštině. Seriál najdete na Netflixu a jmenuje se Holky na drátě (Cable Girls). Dostat něco za úkol a splnit ho se mi kolikrát nechce, ale někdy jsou ty dobré tipy potřeba. Zase nás posunou o kousek dál. 

Tedy po tom celém dni jsem se rozhodla ještě na tento seriál podívat a strávit tak další hodinu u „učení“. Ale opak byl pravdou, nejen, že seriál je skvělý, ale také jsem se hned v prvním díle motivovala a měla možnost zapřemýšlet. Opět se mi potvrdilo, že seriály a filmy mají v sobě i něco, co vás poučí a nechá přemýšlet. 

Zazněla zde věta „Nemůžeš zapomenout na to, kdo jsi, protože vždy přijde někdo, kdo ti to připomene.“ Věta je neskutečně pravdivá. Občas se snažíme zapomenout na to, co jsme někdy udělali a snažíme se zapomenout. Ale je možné na to opravdu někdy zapomenout? Proč je někdy těžké zapomenout a nechat to být? Opravdu vždy někdo přijde, kdo nám řekne, co jsme udělali nebo neudělali špatně? A nejsme to nakonec my sami, kdo nám to připomíná? Chtěli byste se také od něčeho odpoutat a nejde to setřást a zbavit se toho nadobro?


Snad každý z nás asi tento pocit má a snaží se na něco zapomenout. Ale asi je to účel, proč na něco nejde zapomenout. Asi nás to má poučit a posouvat v životě dál, když na to nezapomeneme. Na něco zapomenout a nepamatovat si to špatné nás sice na chvíli osvobodí, ale nedá nám to poučení a to je si myslím to, proč to takto funguje. 

Nesnažte se zapomenout, ale nechte se poučit vlastními zkušenostmi a pokračovat ve svém životě dál. Snažte se z toho vytěžit maximum do své další cesty. Věřím, že potom budete šťastnější. Nebojte se si uschovat vzpomínky, dobré i ty špatné. Díky nim jsme takoví, jací jsme dnes a jaký budeme v budoucnu.

Chcete někdy zapomenout na to, co jste někdy v životě udělali? Inspirují vás také občas nějaké filmy nebo seriály?

Komentáře

  1. A to já si klidně zapomínám. Nevím, jestli jde zapomenout úplně, pokud teda člověk nemá alzheimera, ale myslím, že není zas až tak složité na něco přestat myslet. V mým případě jsem takhle uzavřela dobu, kdy jsem byla studentem základní školy. S nikým ze základky se nestýkám, nevím, kam do světa se rozprchli, nechci to vědět. Když bych se zamyslela, byla bych schopná ty lidi vyjmenovat, asi už ne všechny, ale většinu. Nechci ale. Na základku nemám dobrý vzpomínky a v jeden moment jsem si prostě řekla dost, nezajímá mě to, je to uzavřená kapitola, jedeme dál. A od té doby jsem se tím obdobím a těma lidma naprosto přestala zabývat. Když bych chtěla, mohla bych, ale já cíleně nechci. Většina z nich mi stejně těch devět let lezla na nervy.
    Filmy a seriály mě inspirují, nevím , jestli stejným způsobem, jako tebe, ale vím, že od té doby, co jsem začla čučet na japonský anime jsem něco z tý japončiny pochytila. Ten jejich rozsypanej čaj teda sice číst a ani psát neumím, ale mluvenýmu slovu rozumím. Ne úplně, zdaleka ne úplně, ale moje znalost je ve stádiu, že když se chvilku nevěnuju těm titulkům, tak se v tom ději úplně neztratím.
    Nicméně jsem teď přešla na čínská dramata a čínština je tady na to mnohem horší, na učení z "odkoukávání". Protože to všechno zní stejně. Pokud vím hodně, tak tři čtyři slova. :D Ale když oni v těch historických dramatech v těch hábitech vypadají jak Tolkienovi elfové. :D #WangXianForever :D
    A na závěr, k čemu mě filmy a seriály motivují nejvíc je hledání fanfikce z daného fandomu. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To chápu, pro každého z nás je lepší zapomenout na to, co bylo a čím jsme si prošli. I já to tak u nějakých věcí z minulosti mám. Zkouším zapomenout, ale nakonec zjistím, že se na to úplně zapomenout fakt nedá a že mě právě ty věci, na který chci zapomenout, změnili na člověka, jakým jsem dnes.

      Držím palce, ať odkoukáš a naučíš se čínštinu, která tě baví. Určitě se ti bude v životě hodit :)

      Vymazat

Okomentovat

Nejoblíbenější články

Myšlenky

Když jsi introvert.....