Rychlá rozhodnutí v našich životech

Rozhodnutí jsou extrémně důležitá pro nás všechny. Umění se rozhodnout rychle nám přináší potřebné změny, které k nám do života přichází. Abychom se uměli je rozhodnout využít, nejen si jich všimnout. Jinak by totiž naším životem jen proletěli a nesplnili by svůj účel. 

Vím, že my introverti v rozhodování máme menší náskok než extroverti, ale vím, že i my se jej umíme rychle naučit a využít jej. Není důležité se rozhodovat ve všem rychle, ale je důležité se rozhodnout a rozhodnutí neoddalovat třeba kvůli strachu...hlavně kvůli strachu...ten tam v tu danou chvíli občas hraje velkou roli. Nebo jej naopak změnit právě kvůli zmíněnému strachu.

Věřte svým instinktům i v rychlejších rozhodnutích, protože ty tolik neovlivňuje zmíněný strach. Vím sama o sobě, že nepatřím k lidem, kteří se umějí rychle rozhodovat, ale to se snažím u sebe změnit. Jak? 

Nejdůležitější je pozorovat sám sebe v těžkých rozhodnutích. Rozhodnutí si zkusím i zanalyzovat, proč jsem se tak rozhodla. Je to strachem? Nebo jsem to opravdu takto nechtěla/chtěla? Jestli tam ale bude hrát aspoň malou část strach, zkusím se nad tím znovu zamyslet a pokud není pozdě, rozhodnutí případně změnit. Nebo se alespoň o to pokusit.

Dnes jsem začala číst knihu "Bohatý táta, chudý táta od Roberta T. Kiyosaki", která mi připomněla, že se nemusím bát dělat rychlá rozhodnutí, protože umět se rozhodnout rychle, člověka opravdu dovede dál. Dál než si třeba i sám představoval. Život je plný možností, která se nám v našem dlouhém životě naskytnou, jen se nebát je využít. Nenechat strach, aby nám tyto možnosti vzal. 

Naše životní zkušenosti nám v rychlých rozhodováních také často napomohou, protože často víme, jak bychom se cítili a co nám přináší radost. Ale je potřeba se na vše podívat i z více stran. I když jak můžeme vždy vědět, že jsme se správně rozhodli? Nevíme a nebudeme to vědět, dokud to nevyzkoušíme. Za to riziko to musí stát. Všude se říká, že s větším rizikem přichází více příležitostí.

Nejsem žádný expert na rychlá rozhodnutí, ale jedno vím jistě, že nás posouvají dál...někdy totiž, když neuděláme rychlé rozhodnutí, stojíme na místě, ze kterého časem nejde uniknout.

Umíte se rozhodovat rychle? Nebo si dáváte načas? Porovnáváte si někdy svá rozhodnutí? - i když jste se rozhodli rychle nebo si nakonec dali načas?