Jak se dostat ven z kruhu pochybností?

-



Občas zjistíte, že jste udělali něco špatně a nebo vás ještě na to někdo upozorní. A to někdy potom vede k tomu, že najedou začnete dělat více chyb a najednou se otočíte a všechno, na co sáhnete, je špatně. Je to tím, že jste najednou vystresovaní ze všeho, co máte udělat.  Hlavně pozor na to, abyste kvůli tomu o sobě nepochybovali. Aby to nevedlo k tomu, že si pak budete myslet, že všechno děláte špatně a opravdu začnete o sobě pochybovat. Udělám to příště dobře? Co když ne?  A najednou se ocitáte v kruhu plném pochybností. Jak z něho teď ven?


Rozhodně je nejdůležitější sami sobě říct, že jsme jen lidi a že můžeme udělat něco špatně. Hlavně o sobě nepochybujte jako o člověku. Nikdo vám nevezme to, co si sami o sobě myslíte a jak se cítíte. Proto se zaměřte v tu chvíli sami na sebe. Řekněte si, co jste kdy udělali dobře a na co jste hrdí. Přece nemůžeme umět vše. Máme právo chybovat.


Byla bych ráda, kdybyste si z tohoto článku odnesli alespoň jednu věc a to mít DŮVĚRU V SEBE SAMA. Nikdy o sobě nepochybovali, ikdyž uděláte něco jinak, špatně, chybně?  Je to vůbec chybné? K tomu už jsem psala pár řádek v tomto článku


Někdy totiž pochyby o sobě samém nám vezme spoustu energie, kterou opět musíme někde načerpat.  Věřte si a vězte, že jste dobří v tom co děláte.


Pochybovali jste někdy o sobě? Jak jste se z toho dostali vy? Co vám osobně pomáhá?


Komentáře

  1. AnnElfwind24. září 2020 v 12:04

    Nevím, jestli jsem o sobě někdy pochybovala, ale myslím, že ano, myslím si, že do určité míry o sobě někdy pochybuje každý. Nevybavím si ale konkrétní příklad.
    Nicméně dnes jsem si utvrdila, že přeci jenom nejsem úplnej debil. :D Povedlo se mi v práci přijít na důvod jednoho problému, který už dlouho řeší několik lidí a furt nic z toho. No, a já jsem se nad tím dnes zamysela a asi jsem na to přišla. :D
    A jak to tak tady píšu, tak si říkám, že vyřešit něco, co se dlouho nikomu nedaří, i kdyby to měla být sebětší prkotina, je dobrý způsob, jak se z pochyb dostat. Protože se člověku něco prostě podařilo. Něco, co se ostatním dlouho nechtělo povést a ono to pak může sloužit jako záchytný bod, než se podaří něco dalšího. Nevím, jestli dávám úplně smysl, ale snad jo. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucka24. září 2020 v 12:27

      Vždycky si připomenout, co sme fakt udělali dobře a co se nám povedlo je skvělá motivace, aby člověk o sobě přestal pochybovat.

      Moc přeju ať se ti v práci daří dál :)

      Vymazat

Okomentovat

Nejoblíbenější články

Myšlenky

-
Obrázek
@Santorini Myšlenky k nám přichází pořád, ani si neuvědomujeme, že se jimi zaobíráme. Je skvělé mít myšlenky, jelikož ty nás posunou vždy nějakým směrem. Směrem, který někdy nečekáme. Můžou být dobré ale i špatné. Tyto špatné nás mohou také posunout dál a to je dobře. Nebojte se špatných myšlenek, jen je nenechejte vás převálcovat. Zkuste s nimi pracovat, aby Vám i přes to všechno špatné dali to dobré z nich. Abyste si řekli, že takoví nejste, nebyli jste a ani nebudete nikdy chtít být. Proč se nechat jednou zastrašit špatnými myšlenkami, když těch lepších je minimálně stejně nebo více. A pokud už byste tyto myšlenky měli, zkuste se chvíli pozastavit – zajít si na hodinu jógy, projít se do přírody a nebo se jen tak v klidu nadechnout a nepřemýšlet vůbec. Jednou jsem zkusila meditaci, nevěděla jsem jak na ni a stačilo říct jen "v klidu počítejte svůj nádech a výdech" a pokud jste se ztratili, tak začněte od začátku. Věřte mi pomáhá to. Naopak, když máte ty do
Pokračovat ve čtení

Když jsi introvert.....

-
Obrázek
  Občas se peru se svojí povahou introverta. Hodně lidí v dnešní době se snaží být extrovertem, často je to tlak internetu, televize, kde vidíme úspěšné osoby. Úspěšné osoby, kteří jsou extroverty, ti umí prorazit do světa a umí říct svůj názor před ostatními a nejsou z toho nervozní. Jde jim to samo. Občas se taky přistihnu při tom, jak se snažím změnit v extroverta, aspoň v bodech, které podle mě extroverti zvládnou levou zadní – projev, jednoduché navazování nových kontaktů, umět vyjádřit svůj názor, někdy jít za tím, co chtějí a nic je nezastaví. Ale pak si přečtu knihu, ve které pak zazní pár vět o introvertech, o jejich přednostech. A zase mě to vrátí zpět na moji cestu životem, která je pro mě velice důležitá. Jelikož v nás introvertech je to, co extroverti se těžce učí. Podle mě i hůře než to, abychom se ty jejich přednosti naučili zase my.  Zejména je to umění naslouchat lidem. Ostatním kolem nás. My jsme nakonec ti, za kterými nejen introverti, ale hlavně extroverti přijdou.
Pokračovat ve čtení